Zprávy - rok 2008

[1] Va?ek Henzl, 2008-01-28 04:34:04

Jak vyplývá z popisu historických souvislostí, farnost k vě?i při?la tak trochu jak "slepý k houslím" a tudí? nějaké lpění na jejím vlastnictví bych pova?oval za celkem nevhodné.

Prioritou pro nás v?echny by asi mělo být, aby byla vě?, která je nezpochybnitelnou dominantou na?eho města, včas a zdárně zrekontruována a tudí? v co nejlep?ím stavu zachována i pro dal?í generace. A pokud tomu pomů?e převod do vlastnictví města, tak bych se toho vůbec nebál.

Otázkou zůstává, nakolik je převod výhodný i pro město, a hlavně, zda má v současné době město Přibyslav na rekonstrukci vě?e dostatečné prostředky. To u? musí ale rozhodnout radní a zastupitelé.

[2] Libor Jaro?, 2008-01-28 06:59:32

Jak u? je v článku správně vypsáno, vě? nemá pro farnost ?ádné liturgické ani pastorační vyu?ití, krom vyzvánění zvonů, které zvoní mimo určení času i před nedělními bohoslu?bami a při jiných slavnostních příle?itostech.
Z tohoto velmi nadřazeného důvodu si myslím, ?e farnost by se měla vě?e vzdát, proto?e nemá na to, aby vě? opravila, nato? jí potom udr?ovala, a ani nemá proč. Vzhledem k tomu, ?e polovina lidí v Přibyslavi ani neví, jestli patří vě? církvi, nebo městu, tak ohled na to jaký má někdo vztah k vě?i jako občan, nebo farník, by měl být zcela toto?ný. Farnost za poslední dlouhé roky pro vě? nic neudělala a ani neudělá, proto?e nemá proč, krom toho, ?e jí jednou za rok skauti z Aldebaranu vypucujou na prohlídku.

Město zas tak o vě? nestojí, farnost Přibyslav jako instituce a vlastník tohoto skvostu musí být odpovědná za její stav, který v tuto chvíli zvlá?tě ve vnitřních prostorách je havarijní, co? ka?dý rok farnost riskuje, kdy? tam prostřednictvím skautů pou?tí lidi.

Z toho důvodu se musí odpovědně postavit k její opravě, co? v této chvíli jako jediná mo?nost je převod na město Přibyslav, které jako vlastník doká?e sehnat prostředky ze své pokladny a z Evropských fondů. Za jakých okolností proběhne převod (částka, smlouva apod.) je u? druhá věc, i přesto si myslím, ?e farnost by měla převést vě? tak, aby ze strany města tyto po?adavky byli víc ne? přijatelné pro v?echny různorodé lidi v zastupitelstvu.
Farnost Přibyslav by se měla sna?it shánět peníze na opravu pro ní důle?itých prostor, co? se jí v poslední době velmi daří, by? postupně.

[3] Pavel Málek st., 2008-01-29 10:47:19

Zatím odpovím stručně na závěrečnou otázku.Pro farnost, město i vě? bude nejlep?í,kdy? se pronajme městu, nikoli daruje!.Pokud město nebude o tuto formu spoluvlastnictví stát, nevadí, po volbách se doufám osazení radnice změní.Vě? nás v?echny pře?ije, a tak si myslím, ?e máme dost času na ře?ení. Je mi záhadou,z jakého důvodu se najednou o stav vě?e začal vehementně zajímat starosta s místostarostou.

[4] Michael Omes, 2008-02-01 07:23:32

Děkuji Va?kovi Henzlovi ml.za tyto stránky, které se mi jeví jako velice kvalitní. Děkuji mu také za podrobnou zprávu z veřejné farní rady a za informace o přibyslavské vě?i. Domnívám se, ?e pro vě? platí tato rovnice: oprava vě?e = dotace = převod vě?e na město. Investovat do vě?e bez dotací by nebylo správné, investovat do cizího majetku také ne. Zájem o opravu památky projevilo město, farnost má na opravování jiné priority. Nechci nikoho poučovat, ale jenom si připomenout, ?e ka?dý člověk a zejména věřící, by měl správně chápat svoji odpovědnost za v?e, co ho obklopuje, co nám je svěřeno na tomto světě. Věřím tomu, ?e je to odpovědnost za duchovní hodnoty, za rodinu, farnost, kolegy na pracovi?ti, město, stát i za mezilidské vztahy, které vytváříme.
Do tohoto výčtu patří i odpovědnost za majetek, který je nám svěřen. Dovolím se reagovat na Pavla Málka st.: Argument, ?e vě? nás pře?ije, a ?e je tedy dost času na opravy (opraví ji budoucí generace ) je pro mne nepřijatelný, je v rozporu s odpovědností vlastníka za svůj majetek. Pokud tuto odpovědnost chce převzít město, proč se tomu bránit? Na vedení radnice má ka?dý svůj názor, jenom mi nějak uniká, jak souvisí výměna lidí v zastupitelstvu a na radnici s přibyslavskou vě?í? Předpokládám, ?e přibyslavákům i farníkům zále?í na tom aby dominanta města byla okrasou a ne ostudou. Politika by v tomto případě měla jít stranou. Ji? nyní je jasné, ?e oprava vě?e musí být zakomponována do projektu, který bude dobře připraven, jednoznačné podpořen dotací a předev?ím bude udr?itelný a ?ivotaschopný. Dotace z evropských fondů jsou připraveny pro Českou republiku do roku 2013, bylo by ?koda tuto příle?itost nevyu?ít. Tato cesta existuje, proč jí tedy odmítat?

[5] Va?ek Henzl, 2008-02-01 15:55:53

Michale, díky. I kdy? já osobně si tedy nemyslím, ?e by tyto stránky byly kvalitní a upřímně se tě?ím na nové...

A co se týká této zprávy - kdy? vím, ?e si to lidi přečtou, tak to se pí?e hned lépe. Je nesporným faktem, ?e podzimní "aféra blog" významně a trvale zvět?ila náv?těvnost farních stránek. A čím víc čtenářů, tím vět?í vět?í nálada víc a častěji psát... ;-)

Pavle, vě? nás jistě pře?ije, o tom ?ádná, ale byl jste někdy v poslední době nahoře na vě?i? Ka?doročně na Přibyslavské slavnosti se děsím, jestli někomu pod vě?í nepřistane na hlavě kus cihly. Zeď pod těmi okny, co z nich lidé koukají, je tak zvětralá, ?e více méně stačí, aby někdo ?patně stoupl víc ke kraji, a ne?těstí je tady...

[6] Pavel Málek st., 2008-02-05 09:43:43

Hned na začátku chci upozornit čtenáře na?ich farních stránek na skutečnost, ?e si na?eho pana faráře Kube?e i Sandtnera nesmírně vá?ím a mám je rád. Spor o vě? nevedu proti nim, ani proti ?ádnému farníkovi, ale proti jejich odli?nému pohledu na bezúplatný převod na město.
Od nepaměti se v?echny chrámy a kostely stavěly současně s vě?emi. Vět?í chrámy mají vě?í více. Jsou součástí chrámu jako symbol sepětí člověka s Bohem. Jako zdvi?ený prst, nebo maják prozrazující z dálky, kde přebývá Bůh, kde denně při m?i svaté dochází k nekrvavé oběti. Působí jako zvonice, upozorňující zvukem svých zvonů na Bo?í přítomnost.
Odmítání starosti o vě? a přesunutí ji na jiného majitele vidím jako důsledek tlaku dne?ní konzumní společnosti zbavovat se zodpovědnosti za věci, které nám z na?eho pohledu nic materiálního nepřiná?í(bohu?el platí to i o člověku).
Za třicet let skončí ?ivotnost krytiny na kostele, co? nějaký milion spolkne, za dvacet let, ale pravděpodobně u? po pří?tích volbách, jak řekl před dvěma dny Paroubek, pokud vyhraje volby,(dne?ní vládní koalice svými zákony tomu ?íleně nahrává), přestane stát vyplácet mzdy kně?ím. Zde pak vidím vě? jako zdroj příjmu z pronájmu pro duchovního i pro farnost.
Proč hře?it na to, ?e ?ijeme v době, kdy jsou vztahy církve se státem relativně na dobré úrovni? V?dy? za dva roky tomu mů?e být jinak.
Mluvit o financování opravy vě?e z evropských fondů jako o hotové věci je mylné, nebo? uzávěrka Norských evrop. fondů probíhá v těchto dnech, jiné fondy zatím nic nevyplácejí, a jejich kapacita je omezená. Zde pramení moje obava, ?e při neposkytnutí dotací bude vě? prodána soukromému majiteli, který si s ní mů?e nakládat jak bude chtít, nebo? mu to ná? právní systém umo?ňuje, a tak se mů?e lehce stát, ?e se z vě?e stane noční podnik s vinárnou, hospodou, ?e se zamezí hlavní průchod pod vě?í do kostela, přestane zvonit a i hlasitost varhan při bohoslu?bách se bude korigovat. Ka?dý slu?ný právník by na to měl upozornit, jakmile se objekt prodá třetímu, končí vymahatelnost práva.
Pan farář má právo veřejně vyjádřit svůj názor, co? na veřejné pastorační radě udělal, ale tím znehodnotil vypovídající hodnotu názorů přítomných farníků. Kdyby ná? kněz řekl jiný názor, měla by převá?ná vět?ina přítomných farníků také jiný názor. To mě musí dát ka?dý za pravdu. Je to věc, která se stala i u přede?lých kně?í v jiných případech. Nevím, jestli je to dobře nebo ne, ale kdy? jsem tento týden o tomto problému mluvil v Brně s jedním vysokým duchovním, tak se smál a odpověděl mi: ?To já, kdybych chtěl vzít farníkům vě? a darovat ji městu, nedo?il bych se rána, nebo? by mě farníci zastřelili.
Kněz jako správce farního majetku má být velmi zodpovědný s ním zacházet, hodně o ka?dém nezvratném kroku přemý?let, poněvad? pastorační a ekonomická rada farnosti je jen poradní orgán, bez jakékoliv zodpovědnosti.
To, ?e teď sedí na radnici farník starosta s farníkem místostarostou, zítra u? nemusí být pravda a kdo viděl první reakci v rozpravě městského zastupitelstva, musí pochopit mé obavy o budoucnost vě?e.
Převá?ná vět?ina farností velkých měst, kteří vlastní vysokou vě?, dostupnou z venku, ji pronajímají a nikdo netvrdí, ?e je to vyčuranost.
Zde jsem objasnil mé obavy o budoucnost vě?e.
Vím, ?e tyto mé názory jsou tak trochu jako bojovat proti větrným mlýnům. Jsem si vědom, ?e se mě někteří farníci budou smát a nadávat, ale pí?u to s vírou, ?e tak činím správně podle svého svědomí a vědomí, v souladu s přikázáním Bo?ím.

[7] Va?ek Henzl, 2008-02-06 02:01:15

Pavle, díky za vá? pohled na věc. Ačkoliv tento článek četlo ji? více jak 100 čtenářů, jste jeden z mála, kdo zde vyjádřil svůj názor, čeho? si vá?ím.

Některé věci, co jste uvedl, stojí za zamy?lení, o některých by se dalo polemizovat, s něčím nesouhlasím.

Dovolím si reagovat na několik bodů:

1) Přibyslavská vě? a kostel jsou dvě rozdílné stavby. Ka?dá vznikla v jiné době a za jiným účelem. To, ?e jí dnes vnímáme jako kostelní, je důsledkem dějin.

2) Uva?ovat o vě?i jako o mo?nosti příjmů pro farnost je - dle mého názoru - zcela nesmyslné. Alespoň tedy v tom smyslu, jak jste naznačil. Příjmy od turistů za náv?těvu vě?e by mo?ná byly (budou) schopné pokrýt během prázdnin náklady na plat zaměstnance, který bude vě? zpřístupňovat, ale ne na celoroční plat faráře. To by skutečně nemohla slou?it (jen) pro turisty, ale musela by tam opravdu být (navíc) nějaká hospoda.
BTW taková farní hospoda jako zdroj příjmů pro farnost by nemusela být vůbec ?patná věc. Najít nějaké vhodné místo... ;-)

3) "...jakmile se objekt prodá třetímu, končí vymahatelnost práva."
Nejsem ?ádný právník, ale druhý odstavec §151n občanského zákoníku o věcných břemenech ("Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele.") chápu tak, ?e se objekt mů?e prodat třeba desetkrát, ale věcné břemeno stále platí. Co? je jaksi v rozporu s va?ím tvrzením.
Předpokládám tedy, ?e např. otázka zvonění by byla vyře?ena právě nějakým věcným břemenem.

To souvisí s dal?í věcí, s kterou nemohu souhlasit. A tou je negativistický pohled na město jako vlastníka vě?e. Proč předpokládat, ?e by se město chtělo vě?e zbavovat, pokud bude v jeho vlastnictví? Vě? je nejvýznamněj?í dominantou města a jedna z nejstar?ích staveb ve městě vůbec, tak proč by ji mělo prodávat soukromému subjektu, kdy? pro něj (město de facto tvoříme my v?ichni občané) má hodnotu největ?í - a? ji? historickou, citovou,...
Dokud budou na radnici sedět lidé, kteří mají aspoň trochu historické, kulturní a vlastenecké (=přibyslavácké) cítění, tak bych se něčeho takového nebál. (A kdo bude na té radnici sedět, to je na nás občanech - a tedy i farnících.)

Poslední poznámka k tomuto trojbodu. Pokud by někdy skutečně chtělo město zabránit přístupu do kostela, tak na tom vlastnictví vě?e nic nezmění, proto?e - pokud se nepletu - pozemky a zeď kolem kostela jsou vlastnictvím města.

4) Souhlasím s vámi, ?e zřejmě nemalá část diváků, ale i členů PR, zvedla ruku, proto?e ji zvedl i farář. To bohu?el ale neplatí jen pro toto hlasování. To, ?e farář svým názorem ovlivnil ostatní, je stejné, jako kdy? kdokoliv jiný, kdo má nějakou autoritu, vyjádří svůj názor. Ov?em nedoká?u si dost dobře představit, ?e by to mělo být jinak, farář zkrátka svůj názor vyjádřit musel...

5) Poslední věc, s kterou si dovolím nesouhlasit, je tvrzení, ?e PR a EK rada farnosti jsou "bez jakékoliv zodpovědnosti". Obě rady, aby byly schopné usnesení, musí mít přítomnu nadpoloviční vět?inu členů, pro schválení "něčeho" se musí vyjádřit pro nadpoloviční vět?ina apod. Zkrátka je to něco obdobného jako třeba zastupitelstvo města. Předseda (farář) má stejně významný hlas, jako kterýkoliv jiný člen, s tím ?e má některá zvlá?tní práva (rozhodnout v případě rovnosti hlasů, postoupit rozhodnutí biskupovi apod.) Aspoň tak to tedy chápu ze stanov Pastorační rady a Ekonomické rady farnosti pro na?i diecézi.

[8] Libor Jaro?, 2008-02-06 17:42:45

Pavle, rád bych s Tebou souhlasil, kdybych věděl, ?e zastupitelstvo k nějakému pronájmu svolí, a i v této pozici se?ene město dostatek prostředků na její obnovu. Byl bych i pro, aby si farnost zajistila opravu sama, jako zodpovědný majitel skrze P. Kube?e, ale? Zkus sehnat osobu, která se o to od prvního papíru do posledního postará, nejlépe zadarmo, potom a? se?ene prostředky na obnovu a budu s Tebou zajedno. Nechtějme po duchovních, aby ve farnostech dělali stavbyvedoucí a údr?báře.

Ale přijde den, jak ty sám pí?e?, ?e je potřeba znovu opravit střechu na kostele, na faře apod., ...co? jsou věci, které budeme muset zajistit a budeme prosit město, aby nám na to znovu přispělo.
Farnost nemá na to jí opravit ani udr?ovat, krom výměny několika ?árovek na shnilým hliníkovým vedení, kterých jsem pár sám před prohlídkou loni vyměňoval. Mo?ná na vě? přijde řada za dvacet let, a? bude předělán dvůr pro pastorační účely...ale v tom bude zase potřeba vymalovat kostel, opravit střecha, ukradnou nám zase ?laby apod.

Vě? bude stát na stejným místě, a? jí má kdokoliv a bude Tvoje jako farníka nebo občana města Přibyslav a bude dál ukazovat jako prstem k nebesům.
S Tvojí symbolikou se ztoto?ňuji a doplňuji, ?e vě?, kdy? se stavěla, tak byli v?ichni lidé věřící a pracovali převá?ně jen na polích, či svých statcích. Vě? měla oznamovací charakter času daleko do polí zvonem, postupem času i hodinami a svolávacím oznamovatelem bohoslu?eb, ? tak se dělo, děje a dít bude, ? úvahy o prodeji vě?e někomu třetímu jsou pro mě smě?né.

O ziscích z vě?e jsi měl na mysli příjem z pronájmu. Nesrovnávejme Přibyslav s městem Čáslav, kde je druhá největ?í vě? v čechách, a kde si to město mů?e bezesporu dovolit víc ne? Přibyslav. Je to docela hezká iluze počítat s ročním pronájmem a dal?ími příspěvky, které ka?doročně farnost dostává na nějaké opravy.
I kdy? se?ene? člověka, který tomu obětuje spousty svého času, aby zajistil pro farnost odkudkoliv peníze na opravu vě?e, tak stále musí farnost procento prostředků dát ze svého, u? třeba jen na pouhý projekt, který musí být dřív ne? se po?ádá o nějaké peníze.
Pokud zůstane vě? farnosti, je mi víc ne? jasné, ?e se s ní dál dělat nic nebude, proto?e stojí a stát bude a vnitřní procházky a vyhlídky se z technických důvodů časem zru?í, a nikoho to třeba zas tak bolet nebude. Maximálně se opraví cihly v oknech pod hodinami, které si u? jen vybírají, na koho spadnou.

[9] Zdeněk Benc, 2008-02-07 11:11:08

Přeju v?em pěkný den.
Myslím si, ?e by se farnost vě?e v současné době vzdávat neměla.
Co se pokusit domluvit s městem na financování projektu a zkusit získat dotace na opravu jako farnost, či církev. Farnost je a bude lep?ím hospodářem ne? město. Vím, ?e by bylo mnoho starostí, ale přeci investice do celkové rekonstrukce není akutní a měli bychom dost času na to, se postupně připravit a prodiskutovat se a? ke správnému vyu?ití např. i se spoluúčastí města, pro něj? je vě? pouze a jenom dominanta a památka a přesto důle?itá. Alespoň jak je vidět ze snahy o převod vlastnictví. Vyu?il bych snahy města o provedení opravy, o jeho starost co s touto památkou a jednal bych o jiných alternativách ne? je převod.
Vá?ení taková příjemná vinárna a kavárna ve vě?i by byl mo?ná luxusní počinek, ale neskutečně romantický a příjemný. Třeba i s návazností na rekonstrukci stodoly, nebo zbudování ubytování pro mláde? a rodiny na faře. Nevím, jaké plány zde jsou. Mohlo by být zajímavé, zahrnout vě? i do plánů tímto způsobem. I jiné vyu?ití by jistě ?lo vymyslet a promyslet.
Neukvapoval bych se s převodem městu a sna?il bych se zachovat vě? ve vlastnictví farnosti.
To? můj názor.
Zdeněk Benc

[10] Pavel Málek st., 2008-02-08 01:46:05

Vá?ený pane Václave Henzle ml.
Ve zkratce se ti pokusím upřesnit několik tvých bodů, kterými jsi okam?itě reagoval na můj článek.
K bodu č. 1. Přibyslavskou vě? nestihl stejný osud (rozebrání), jako ostatní okolní středověké stavby, proto?e kdy? skončil její význam jako strá?ní vě?, slou?ila jako součást chrámů budovaných v její bezprostřední blízkosti. Více o vě?i viz.Liturgika A. Adam str.420.
K bodu č. 2. Chce to víc fantazie a pokud to bude ve správě farnosti, souhlasím se v?ím, co napsal Zdenda Benc.
K bodu č. 3. Tisíce roky probíhajících soudů, ne v?dy s jasným výsledkem, to jsou příklady spoléhání se na věcná břemena. Není v na?em právním systému síla, která by donutila nabyvatele k plnění podmínek, pokud se rozhodne smlouvu nedodr?ovat. A k dal?í části jen to, ?e město, pota?mo stát, nejsou podle v?ech pravicových ekonomických příruček ti nejlep?í
vlastníci.
K poslednímu bodu. Tady ti doslova odcituji Kán. 536, § 2 z Kodexu kanonického práva. PASTORAČNÍ RADA MÁ POUZE PORADNÍ HLAS A ŘÍDÍ SE NORMAMI STANOVENÝMI DIECÉZNÍM BISKUPEM. A proto přirovnávat ji k městskému zastupitelstvu je vysloveně hloupost a nesmysl.

[11] Kajetán Pometlo, 2008-02-08 20:40:15

Při četbě lednového Přibyslavského občasníku a po náv?těvě webových stránek farnosti jsem se dozvěděl o projednávání převodu
vě?e z majetku farnosti do majetku města. Nevím, odkud tento návrh vze?el, zda od farníků, nebo od zastupitelů města, ale zdá se mi,?e tato debata je poněkud unáhlená a předčasná.
Na stránkách farnosti se uvádí,?e vě? slou?í pouze jako zvonice a jiný význam pro farnost nemá. Toto je asi pravda, ale troufám si říct, ?e stejný význam mají v současnosti v?echny vě?e u kostelů. A přesto, pokud je někde opravován kostel, je opravena i vě?. Nikde se jí nesna?í zbavit prodejem či darováním
někomu jinému a tím si usnadnit opravu. Stejně tak by tomu zřejmě bylo, kdyby přibyslavská vě? byla součástí kostelní budovy. Její smůlou ov?em je, ?e stojí několik netrů od kostela, a tak se na ni při opravách v?dy zapomělo.
Nedočetl jsem se, ?e by byl zpracován alespoň orientační přehled nákladů na opravu, jak velký by mohl být příspěvek od státní památkové péče, zda by byla mo?nost nějakých dotací z evropských fondů, přispělo-li by nějakou částkou město Přibyslav a jaký by byl podíl farnosti na celkových nákladech opravy.Pokud by se ukázalo, ?e podíl farnosti na opravě je nad její mo?nosti, teprve potom podle mého názoru měla nastat diskuse o převodu vě?e do majetku města.
Přiznám se, ?e jsem spí?e pro zachování vě?e v majetku farnosti. Pokud ale vět?ina rozhodne jinak, smířím se s tím. Nech? se tak ale stane na základě hlasování farníků, po důkladném zvá?ení mo?ností opravy a získání finančních prostředků na ni, a ne po mnoho neříkajícím prohlá?ení, ?e oprava vě?e je příli? drahá.

[12] Libor Jaro?, 2008-02-11 07:45:05

Pro získání peněz z fondů je třeba být vlastník, nikoli pronajímatel, či nájemník, z toho vyplívá, ?e vě? musí být buď města či farnosti. Mnoho informací pane Pometlo zaznělo na veřejné pastorační radě, kde byla i bohatá konstruktivní diskuze pro a proti převodu vě?e. Diskutovat by se dalo samozřejmě i dál, třeba dvacet let.
Myslím, ?e při opravách se na vě? nezapomělo, ale nebyl nikdy důvod z farního hlediska tam vrá?et velké peníze na vnitřní opravu, proto?e zvony zvoní, a trámy které je dr?í jsou celkem dobré, několik investic v?ak proběhlo,... více či méně byli akutní.

Poslední investice farnosti v nejbli??í historii do vě?e bylo:
- oprava stří?ky na vstupním schodi?ti do vě?e
- pořízení dvou nových zvonů a jejich eletrického ovládání, a osazení nových v?ech čtyř vrat kolem zvonů se ?aluziovými otvory, kvůli propustnosti zvuku zvonů.

Jinak pokud vím, tak o seřizování hodin se v této době stará město.
Na zvony dalo město také nemalou částku. Město a Farnost jsou ji? dlouho společnými ochránci přibyslavské vě?e, pokud nepočítám skauty z Aldebaranu, kteří jí ka?dý rok vypucujou od bordelu... jinak by se tam u? leta muselo chodit v holinách a mladí přibyslaváci by ani nevěděli, jak to tam vypadá, nato? mohli kouknout na město z vý?ky.

[13] Pavel Málek st., 2008-02-11 22:43:41

Zjistil někdo, ?e u? norma EU o tom , ?e o grant mů?e ?ádat i dlouhodobý nájemce neplatí?

[14] Albín Sybera ml., 2008-02-12 11:12:01

Na to jaké, a na co, je mo?né získat dotace, bych rád sly?el názor od někoho, kdo je v problematice profesionálem. Ne odhad můj, nebo Liborův, nebo Pavlův.

Přirozeně se mi také nelíbí, ?e farnost jen tak odevzdává svůj majetek (a v této souvislosti nechápu jaký vliv mají na takové rozhodnutí mít vlastnickoprávní skutečnosti z minulých století). Naprosto ale chápu, ?e otec Zdeněk nemů?e zvládat správu farnosti a k tomu rekonstrukci a profinancování několika jejích objektů.

Bylo by hezké kdyby se v tuto chvíli projevila vitalita farnosti v podobě zalo?ení společnosti, občanského sdru?ení, či nadacace, která by si vytkla za cíl rekonstrukci a správu vě?e. Stejně jako jsem na začátku uvedl, ?e bych chtěl sly?et názor od někoho zasvěceného do problematiky čerpání fondů EU, tak ale zároveň nevěřím, ?e město je výhradním správním orgánem, který tuto mo?nost má. Nejedná se o ?ádnou averzi vůči městu, ale averzi vůči mo?nosti jednou prov?dy se bez jakékoliv náhrady majetku vzdát. Také si nedovedu představit, ?e v zastupitelstvu budou sedět farníci a? do skonání věků.

V neposlední řadě, argumentace, ?e církev nezvládne spravovat svůj majetek zní téměř toto?ně s rétorikou padesátých let, kdy byl církevní majetek zkonfiskován. Do jisté míry se tedy jedná o malý příklad toho, co mo?ná stojí před celou církví v ČR. A sice do jaké míry se doká?e vypořádat s materiální samostatností, která ji snad i v této zemi, jako jedné z posledních v Evropě, bude po desetiletích vrácena. A to je otázka, ke které svým přístupem mů?e přispět ka?dý jeden z nás.

[15] Libor Jaro?, 2008-02-12 13:22:25

Děkuji Albíne za upozornění, ?e nejsem v té věci profesionál a opravuji tvrzení, ?e se domnívám, ?e je pro získání dotací lépe býti vlastník, co? jistě přispívá k získání více bodů při ohodnocování projektu akce. Ostatně to myslím také zaznělo na veřejné pastorační radě z úst pana Starosty.
Pokud vím, tak jedna z mo?ností dotací na památky (1.priorita), tzv. Norské fondy (nikoliv EU) uzavírá 3.kolo výzvy 29.2., co? městu i Farnosti letos uniká.

Domnívám se, ?e s ka?dým komentářem začínáme od nuly, proto?e u? jakási diskuze (veřejná p. rada) proběhla.
Městu bylo naznačeno, ?e je vůle k převodu na město (bez udání za kolik a při jakých podmínkách (ře?í Ekonomická rada a Město).

Mimochodem v Radio?urnálu bylo ve zprávách, ?e převod vě?e na město se ji? uskutečnil a ?e tedy nic nebrání její rekonstrukci. Zajímalo by mě, kde berou novináři informace. O Přibyslavi zaznívají v médiích samé bludy. (noční klid, vě?)

[16] Martin Kamarád, 2008-02-13 19:40:26

Přeju Vám hezký den,

Dnes mne Václav Henzl st. upozornil na debatu na těchto www stránkách a rád bych se, i kdy? mo?ná pozdě, k problematice vě?e také rád vyjádřil.
Poprvé jsem se o záměru opravy vě?e a převodu na město dozvěděl na ERF někdy v loňském roce - odhaduji, ?e to bylo v září, mo?ná i dříve. První o co jsem se tenkrát sna?il bylo upozornit na to, ?e by bylo vhodné zajímat se o mo?nosti, jak se vě?e nezbavit, ale pokusit se dohodnout v případě spolupráce s městem dlouhodobý pronájem, či jiný smluvní vztah.
Souhlasím s názorem, ?e farnost sama o sobě nemá v současnosti kapacity realizovat opravu vě?e. Nemyslím si v?ak, ?e to je důvod, proč se vě?e zbavovat. V podstatě souhlasím s argumenty Pavla Málka, Zdendy Bence a p. Pometla. Zároveň chci říct, ?e chápu i argumenty zastánců převodu vě?e na město. V?ichni víte, ?e jsem zároveň členem ERF i zastupitelstva, tak?e bych na tento problém rád nadnesl svůj pohled - tedy pohled někoho, kdo je nucen se na věc dívat oběma očima.

Jsem člověk konzervativního my?lení s liberálním pohledem na ekonomiku, tak?e fakticky pova?uji stát, město či obec za nejhor?ího mo?ného vlastníka čehokoli. Z tohoto pohledu je tedy pro mne výhodné z pohledu farníka i zastupitele, aby vě? zůstala v majetku farnosti. To, ?e jsou dnes vztahy církev - farnost - město - stát dejme tomu standartní neznamená, ?e tomu tak bude v?dy! Vycházím-li z tohoto principu a z faktu, ?e k opravě vě?e se farnost a město musí spojit, budu hledat ře?ení problému v tomto pořadí (podle přijatelnosti - jednička je pro mne nejpřijatelněj?í a čtyřka je pro mne nepřijatelná):
1) Vě? zůstane v majetku církve a město zajistí potřebný "servis" k realizaci opravy
2) Vě? zůstane v majetku farnosti dlouhodobě ji pronajme městu (či jiný institut dlouhod. u?ívání)
3) Vě? bude převedena na město a budou zřízena potřebná věcná břemena
4) Vě? bude převedena na město
To v?e pí?i s vědomím, ?e neznáme, jak je vlastně nejlépe postupovat z hlediska získání finančních prostředků!

Proč to pí?u. Mám zku?enosti z poslední doby ( a mo?ná je to můj soukromý pocit), ?e se velmi často stává, ?e ani? se důkladně prověří v?echny mo?nosti ře?ení problému, upřednostní se jedna mo?nost - třeba ta zdánlivě nejjednodu?í a nejvýhodněj?í. Myslím si, ?e ERF by měla předev?ím zajistit to, ?e ne? bude učiněno nevratné rozhodnutí, budou její členové včas seznámeni s finanční bilancí jednotlivých mo?ností postupů. Pak teprve mů?eme začít rozhodovat, která varianta je skutečně nejlep?í. Mo?ná pí?u nepřehledně, ale do internetových debat pí?u minimálně a nemám sílu to po sobě číst tak?e se omlouvám a díky, ?e Vám tyhle věci nejsou lhostejné!

[17] Va?ek Henzl, 2008-02-14 03:35:46

Libore, dovolím si oponovat. Nemů?u souhlasit s tím, ?e s ka?dým komentářem začínáme od nuly [15]. Tuto diskuzi spatřuji jako velice prospě?nou, a proto jsem k ní také na konci článku vybídl. Zde je?tě jednou opakuji svůj souhlas [7] s Pavlem Málkem [6], ?e to hlasování v závěru farní rady bylo víceméně neobjektivní, ovlivněné hlasováním, názorem faráře,... a je?tě bych dodal dodal - i vcelku napjatou atmosférou, která tam ke konci byla. Měl být dán vět?í prostor pro různé názory, pohledy na věc, mo?nosti vyu?ití vě?e, financování oprav,... Pak teprve - někdy jindy, po určité době - mělo proběhnout nějaké hlasování, rozhodování. Pohled na radě byl podán příli? jednostranně a osobně jsem vděčný za názory a pohledy Albína, Kajetána či Zdendy, tedy lidí, kteří z nejrůzněj?ích důvodů na té radě nebyli.

Osobně beru tyto, i v?echny ostatní, názory jako velice podnětné, u?itečné, proto?e je mohu konfrontovat se svými názory a tím si lépe utvářet celkový pohled na věc. Zde bych chtěl podotknout, ?e události (osobní zá?itky) minulého týdne celkem změnily, nebo aspoň posunuly, můj názor na převedení vě?e na město. Stále sice neříkám převodu NE, ale u? to také není to jednoznačné ANO, s ním? jsem před třemi týdny odcházel z pastorační rady. (Jaké dvě události to byly zde zatím ?ířit nebudu, zatím počkám, třeba se to je?tě nějak vysvětlí.)

Zcela souhlasím s Albínem [14], ?e by bylo dobré, kdyby vzniklo nějaké sdru?ení (nebo něco), které by za?títilo opravu vě?e. Něco takového jsem sem chtěl napsat také, ale Albín byl rychlej?í. ;-) Pro začátek by to mohl být klidně i jednotlivec, který by do toho ale musel jít po hlavě a skutečně tomu obětovat svůj čas. V první řadě by měl zmapovat mo?nosti získávání dotací a dal?ích finančních prostředků, aby se dalo určit, zda je nebo není pro farnost reálné do opravy jít. A pokud by se k realizaci přistoupilo, tak potom zaji??ovat propagaci a shánění prostředků během oprav (na to u? by bylo určitě lep?í to sdru?ení).
A jak Albín naznačil, mohlo by se po opravě starat i o samotnou správu vě?e.
Není to nepodobné současné opravě varhan, kdy Maru?ka Zrzavá s Kájou Březinou zaji??ují celou tuto akci, pořádají benefiční koncerty, pí?ou do novin, na internet, shánějí peníze, varhanáře, jednají s památkáři a já nevím co v?echno je?tě...

Berme toto jako výzvu, rukavici hozenou do pléna. Pokud se najde člověk ochotný toto v?echno za?títit, tak je to dobrý (a podle mě zároveň nezbytný) předpoklad k tomu, aby se farnost pokusila o opravu sama (tj. vě? v jejím vlastnictví).
Já sám za sebe upřímně říkám, ?e na to nemám. Jednak dostatek času, mo?ná i odhodlání, ale hlavně znalosti ekonomiky a podobných zále?itostí. Na druhou stranu jsem schopný a ochotný nabídnout svoji pomoc v oblasti zaji?tění prezentace v médiích (na internetu, v novinách, ...), pomoci s tiskovinami, propagačními materiály,...

Je?tě krátké zamy?lení nad vyu?itím vě?e, pokud zůstane ve vlastnictví farnosti.
Kam a? jsme ochotní "zajít"? Turistické vyu?ití je jasné, o tom jsem tu u? psal [7], zároveň jsem uvedl, ?e z toho ?ádný velký zisk (pokud vůbec nějaký) nekouká. Muzeum? To u? v Přibyslavi máme. Co dál? Čajovna, kavárna, vinárna, hospoda,...? I tyto návrhy tu u? během diskuze padly. Pokud ale připustíme některou z těchto mo?ností, posouvá to na?i diskuzi zcela jinam, ně? kde se nacházela na počátku, kdy zněly (na radě i zde) obavy typu "?e se z vě?e stane noční podnik s vinárnou, hospodou" [6] a podobně. Otevírají se nám tak daleko ?ir?í mo?nosti vyu?ití a diskuze o ponechání vě?e v majetku farnosti dostává zcela jiný rozměr, proto?e vě? u? nebude jen černou dírou v rozpočtu, ale bude finančně samostatná.
Co jsme tedy ochotní s vě?í dopustit? Co jsme ochotní (a schopní) tam zbudovat a realizovat? Nějaké dal?í nápady?
Z dosud vyslovených mo?ností bych to osobně viděl nejlépe na čajovnu nebo kavárnu, případně i vinárnu. Hospoda (či spí? hospůdka) asi ne. Ne snad, ?e by mi tam vysloveně vadila, ale přeci jen s sebou nese jisté problémy. Ale hlavně potřebuje přeci jen vět?í zázemí, na které tam ty prostory nejsou.

Kajetáne, alespoň částečná odpověď na va?i otázku ohledně nákladů na opravu - na farní radě zazněla částka asi 8 a? 10 milionů korun. Na kolik je tato částka reálná ale netu?ím.

Malé po??ouchnutí na závěr. :-) Pavle, v tom květnatém oslovení v [10] jste do úplnosti zapomněl je?tě na slovíčko bakaláři. ;-) Ne, vá?ně. Budu rad?i (obzvlá?? v takovéto internetové diskuzi) za prosté Va?ku. Dík.

PS: Tento příspěvek jsem psal postupně na etapy, tak dodatečně reakce na Martina [16]. To co jsem zde napsal myslím celkem koresponduje s jeho posledním odstavcem - neuspěchat rozhodnutí a v?e dobře zvá?it a nalézt nejlep?í ře?ení. Ké? k tomu pomů?e i tato diskuze.

[18] Libor Jaro?, 2008-02-14 08:08:01

Souhlas s Va?kem - o dobrovolnících, kteří se o rekonstrukci postarají od začátku do konce jsem ji? také psal [8]. Nechtějme to v?ak po duchovních. Nějaké sdru?ení je asi jediná cesta. Nejsem stavař, ale myslím, ?e hlídání rekonstrukce znamená témeř ka?dodenní starost ze strany dotovaného investora. Město je na to u? holt vybaveno, ...i kdy? souhlasím s názory co zde byli, ?e jakýkoli státní institut je nejhor?í hospodář.

Nesouhlas s Va?kem - oprava varhan zabere bezesporu jistě náročný čas, ale s rekonstrukcí vě?e bych to tak úplně nesrovnával. Mimo jiné budou ve hře mnohem vet?í prostředky a ?ir?í odbornost.

Souhlasím s tím, nic neuspěchat. Chce to je?tě nějaké veřejné setkání a velkou diskuzi.
Z Martinových bodů bych si vybral 1, nebo 3.