Zprávy - rok 2007

Jak se ji? stává tradicí, leto?ní rok opět na?e farnost začátkem května vyrazila na pou?. Tentokrát byl cíl na?í cesty lidově řečeno ?za humny? a to Slovensko a jeho poutní místa. Toto bylo vybráno po zralé úvaze a dohodě mezi pořadatelkou zájezdu Janou Lehrlovou a otcem Zdeňkem.

Začátek byl pro některé účastníky tvrdý oří?ek, nebo? sraz byl v 5.00 ve farním kostele ? a komu by se chtělo takhle brzy vstávat. Nicméně po překonání úvodních nepříjemností jsme se v?ichni nalodili do autobusu a kolem 5.30 jsme vyrazili směr Slovensko. V autobuse u? na nás čekal vynikající průvodce Josef Bořil (bratr Jany L.), který nás ji? během cesty seznámil se základní historií Slovenska a s podrobným programem pouti. Kolem osmé hodiny jsme dorazili do ?a?tína ? nejvýznamněj?ího poutního místa Slovenska. Je zde bazilika Panny Marie Sedmibolestné a klá?ter, kde jsou nyní Salesiáni. Zde jsme měli domluvenou m?i svatou a poté nás místní kostelník provedl po expozicích, které jsou přímo v areálu klá?tera. Trpělivý posluchač se mohl dozvědět spoustu zajímavých informací, jak o historii klá?tera tak o jeho současném uplatnění. Osvě?eni čerstvým vzduchem a také teplým kafem od pana řidiče jsem vyrazili k na?emu dal?ímu cíli. Bylo to město Trnava a jeho 8 kostelů v historickém jádru města. Ná? průvodce nás u? dopředu připravoval na záplavu kostelů a také nám řekl o jejich historii. Přímo na místě jsme se bohu?el do ?ádného z nich nedostali, proto?e v?echny kostely otevíraly ve 14 hodin a my jsme měli na 14. hodinu naplánovaný odjezd. Vzali jsme za vděk alespoň jejich prohlídce zvenčí. Po prohlédnutí vět?iny kostelů nám je?tě zbyl čas, který mohl ka?dý zu?itkovat podle svého gusta. Vět?ina zvolila osvě?ení v cukrárně na hlavní třídě. Tuto variantu zvolila vět?ina. Jak jsem ji? avizoval ve 14 hodin byl odjezd do míst, kde jsme měli trávit první noc na?í pouti a to do hotelu Biela Medvedica v podhůří Nízkých Tater. Tento den sliboval je?tě jeden zajímavý bod programu, se kterým se dopředu nepočítalo, a to zápas hokejistů Česka proti Slovensku v rámci MS. Bohu?el tento zápas pro na?e barvy nedopadl úplně nejlépe, ale nikomu to moc nevadilo. A tak se první společný večer nesl v přátelské atmosféře, plné dobrého piva, vína a jiných slovenských pochutin.

Druhý den nás čekal opět nabitý program, který startoval v 9 hodin prohlídkou Bystrianské jeskyně. Dále bylo tento den v plánu nav?tívit místa zapsaná na seznamu UNESCO ? kostelík v ?ehře s nástěnnými freskami z 12. století, Spi?ský hrad ? největ?í zřícenina ve střední Evropě a Spi?ská Kapitula ? sídlo biskupa. Tento den jsme se také zastavili ve Spi?ské Nové Vsi, prohlídli si kostel a krásně upravené náměstí. Někdo se zde občerstvil, někdo si dal jen zmrzlinu a poté se jelo dál za památkami. První z nich je kostelík v ?ehře. Je to opravdu unikátní památka, které na jedinečnosti přidal i vyčerpávající výklad místní kostelnice. Po jeho prohlídce následoval Spi?ský hrad, kde se nám opět dostalo skvělého výkladu. V?echny nejvíce pobavila hádanka a to, jak ře?ili majitelé hradu, ?e nebyl toaletní papír? Odpověď je prostá ? v?ude na hradech byla spousta kočiček (těch čtyřnohých ). Po výkladu jsme opět dostali volný prostor na vlastní prohlídku hradu a tak jsme toho patřičně vyu?ili. Udělali fotky do rodinného alba a poté se na ?estou hodinu vydali do kostela ve Spi?ském Podhradí ? vesnice přímo pod hradem, kde jsme spolu s místními farníky děkovali a chválili Boha za v?echna dobrodiní, která nám dopřává. Po m?i jsme se jeli ubytovat do nedalekého Penzionu Podzámok, kde na nás ji? čekala večeře. S večerním soumrakem se skupinka odvá?livců vydala na ?noční? pochod na hrad, který neměl chybu (a? na ?pinavé boty). Po návratu jsme se zapojili do v?eobecného veselí ve společenském sále penzionu a posilněni zlatavým mokem jsme se dali do zpěvu lidovek známých i neznámých (zejména mlad?í ročníky hodně tápali).

Třetího dne jsme nav?tívili Spi?skou Kapitulu, na kterou u? nezůstalo místo v nadupaném programu přede?lého dne. Dal?í zastávkou byla Mariánská Hora u Levoče. Na tomto nádherném místě jsme opět měli m?i a poté jsme sjeli do Levoče. Zde jsme nav?tívili chrám sv. Jakuba, kde je největ?í barokní vyřezávaný oltář na světě s vý?kou 18,62 metrů a ?ířkou 6 metrů. Následovala prohlídka dal?ích částí chrámu a poté volno na zmrzlinu a odjezd na místo na?eho dal?ího noclehu ? vesničky Be?eňová. Zde je termální koupali?tě, do kterého se v?ichni tě?ili. Cestou jsme projí?děli po ji?ní straně Vysokých Tater. A takové počasí jako bylo ten den, prý pamětníci je?tě neza?ili. Naskytly se nám nádherné výhledy na hřeben Vysokých Tater v čele s Gerlachem a dal?ími známými ?títy (Lomnický ?tít, Kriváň?). Jakmile jsme přijeli do Be?eňové a ubytovali se, téměř v?ichni vyu?ili mo?nosti vykoupat se v termální vodě a patřičně si to také ka?dý u?íval. Je nádherný pohled na otce Zdeňka, jak se řítí korytem tobogánu, kdy je dole vyvr?en do bazénu a v zápětí za ním se tam objevují dal?í a dal?í účastníci zájezdu, mlad?í i ti star?í. Po několika hodinách v bazénech nás čekala vynikající večeře a pak jsme se se?li v malebné hospůdce, kde se opět zpívalo a u?ívalo posledního společného večera.

Poslední den na?í pouti byl program opět docela napěchovaný. Cestou jsem zajeli do vesničky Zazrívá (točil se zde film ?elary), ale hlavně zde několik rodin ručně vyrábí pochoutku ? korbáčiky, které si ka?dý zakoupil. Pokračovali jsme na poutní místo Rájecká Lesná, kde je Slovenský Betlehem. Mechanický betlem o rozměrech 8,5 x 3 x 2 metry, kde je kolem ústředního motivu betlémských jesliček, seskupeno celé Slovensko, včetně charakteristických dominant, architektonických památek a pracujících lidských postav. Poté jsme dojeli do Rájeckých Teplic, kde jsme měli v moderním kostele (vysvěcen v r. 2003) m?i. Poté opět bylo volno na prohlídku tohoto lázeňského městečka. Tento den byla je?tě na programu náv?těva Turzovky, co? byl poslední cíl na?í cesty.

Je?tě malý postřeh na závěr. Nejednou se nám stalo, ?e kdy? jsme přejí?děli autobusem tak pr?elo. Av?ak po příjezdu na místo určení, dé?? ustal. A po celou dobu co jsme byli venku bylo hezky a začalo pr?et zase a? kdy? jsme nastoupili do autobusu. Zajímavá ?náhoda?.

Touto cestou bych chtěl je?tě poděkovat mojí mamince a strejdovi za krásně připravenou pou?. A s přáním je?tě spousty vydařených poutí se budu tě?it zase na pří?tí rok. Kam to asi bude?

Tomá? Lehrl