Historie farnosti Přibyslav

Historie farnosti ve XIII. a XIV. století

Určitěj?í zprávy o rozkvětu křes?anství na hranicích Čech a Moravy se vyskytují teprve uprostřed 13. st.. V této době vznikly v sousedství Přibyslavi dva cisterciácké klá?tery ve ?ďáře a v Pohledu. Kromě řádu cisterciáckého byl v okolí hojně roz?ířen i řád německých rytířů johanitů. Nále?ely mu fary ve v?ech okolních městech , v Jihlavě, Německém Brodě, Pohledu a Polné. Také duchovní správa na přibyslavsku byla patrně v rukou členů tohoto řádu. Přímých písemných dokladů sice nemáme, ale lze tak usuzovat z několika důvodů mj. u? patron farního kostela sv. Jan Křtitel, ale třeba i německá jména tehdej?ích duchovních správců.
O duchovní správu ve 14. st. v Přibyslavi a okolí bylo postaráno velmi dobře. Při v?ech blízkých kostelích, z nich? později některé zanikly nebo se staly filiálními, byli tehdy ustanoveni samotní duchovní správcové. Jednalo se o kostely v Borové, Velké Losenici, ?i?kově Poli, Dlouhé Vsi, u sv. Kateřiny na Stříbrných Horách, v Pravnově (na místě Ranska), dokonce i na hradě Ronov při taměj?í kapli Nanebevzetí Panny Marie.
Přízní pánů z Ronova byl farní chrám v Přibyslavi hojně obdarován a vyzdoben. Roku 1356 zde pan Zdeněk a Čeněk zřídili místo kaplanské. V přibyslavském kostele připomínají se toho času oltáře sv. Felixe, sv. Adaukta, Mikulá?e, Apolináře aj. Přízní pana Čeňka z Ronova zde byl roku 181 zřízen nový oltář Panny Marie a při něm fundace pro dva kněze.Jiný oltář a samostatného kněze při něm zřídila později Eli?ka man?elka Jo?ta ronovského. Dal?í oltář (sv. Doroty) pak postavil
její ?vagr, pan Smil. V roce získal ze ?tědrosti pana Čeňka přibyslavský farář k ruce třetího kaplana. Koncem 14. a na počátku 15. století tak v Přibyslavi působilo a? osm kně?í.

Autor: Va?ek - podle Přibyslavské kroniky     23.11.2004 22:30