Podzimní muzicírování v Přibyslavi

Město Přibyslav

Odběr zpráv

RSS 2.0 článků RSS článků
RSS 2.0 komentářů RSS komentářů
Přidat na Seznam.cz

Historie farnosti Přibyslav

  <<<Předchozí   Nahoru   Následující>>>

Historie franosti v XVIII. století

Ačkoliv bylo katolické vyznání povinné pro v?echny téměř u? sto let, na?li se stále tací, kteří vyznávali ?podobojí? a putovali a? do uherských osad Vrbice a Modré, aby mohli pro?ít bohoslu?bu ?po jejich?. V Přibyslavi byl, co se tohoto týče, klid a? do roku 1730. Toho roku přijal tehdej?í farář Tobiá? Kubíček za kaplana Josefa Varhánka. Byl to první katolický kaplan v Přibyslavi od husitských dob. Z mladické horlivosti začal tento kaplan pátrat po přívr?encích zakázaného učení a je?tě toho roku byl potrestán první viník. Během jeho působení obrátil na správnou cestu několik desítek du?í, a tak se mohl roku 1762 pochlubit konsistoři, ?e v jeho farnosti není nikdo heresí naka?en.
Snahou prvního kaplana Josefa Varhánka, od roku 1739 faráře v Přibyslavi, nebylo pouze, aby zničil ve?kerý símě herese ve své farnosti, ale aby opravil také faru a kostel, které byly tehdy velmi zpustlé. Podal o tom zprávu konsistoři a zároveň se obrátil s prosbou o pomoc ke kní?eti Karlu Maxmiliánovi z Dietrichsteina. Dekretem arcibiskupské konsistoře ze dne 8. dubna 1740 bylo dáno svolení, aby farní kostel i farní budova byly od základu znova vystavěny. Je?tě tého? rohu byl polo?en základní kámen k nové farní budově. Se stavbou kostela sv. Jana Křtitele se započalo v dubnu 1750. Vysvěcen byl dne 24. července 1753 polenským děkanem Petrem Florianem.
Ze jmění přibyslavského kostela bylo dáno k tomu účelu 800 zl., ze zádu?ního kostela ?enfeldského bylo půjčeno 698 zl.Valnou část stavebních nákladů nesl patron kostela kní?e Karel Max. vedle potřebného materiálu daroval r. 1751 na stavbu je?tě 1200 zl.

Do doby císaře Josefa II. nále?ela přibyslavská kolatura k diecézi pra?ské. Na jeho přání se pra?ský arcibiskup Antonín Petr hrabě Příchovský dne 13. října 1783 zřekl její části ve prospěch biskupství v Hradci Králové, jemu? připadly od diecéze pra?ské 62 fary v kraji chrudimském, tři v kraji byd?ovském, jedna v boleslavském a 75 v kraji čáslavském, kam také patřila ta v Přibyslavi.
Na přibyslavské kolatuře tehdy ?ilo 2746 katolíků a 37 protestantů. Přibyslav měla 1185 katolických a 20 protestantských obyvatelů, ?enfeld 340 katolíků a 4 protestanty, Hři?tě 153 katolíky a 13 protestantů, Česká a Německá Jablonná a Volená 513 katolíků, Poříč a Dobrá 166 katolíků a Nové Dvory a Modlíkov 389 katolických obyvatel.

Autor: Va?ek - podle Přibyslavské kroniky     23.11.2004 22:33
 
   © 2003 - 2024, Římskokatolická farnost Přibyslav